PO NEJVYŠŠÍM POHOŘÍ MORAVY.

Včera naložil Milan do auta nejen mne, ale fůru dalších věcí a vyrazili jsme na několik dnů do pohoří Hrubý Jeseník (po Krkonoších druhého nejvyššího v ČR). Vůbec jsem netušil, co všechno mě čeká, ale moje zvědavost vítězí nad vším dalším :-). Cestou jsem si očichal a označil vše zajímavé při zastávkách v Ramzové a na Rejvízu, navečer jsme se ubytovali v Červenohorském sedle, kde se mi hned zalíbilo. Jsme tu ještě o metr výše (1.013 m n.m.), než na vrcholku Ještědu :-)).

Na dnešek jsme si dali hned 19 km na Šerák a zpátky, jenže z toho jsme jen první třetinu šli za sucha. Při stoupání na Keprník už začalo pršet, nahoře se přidal silný studený vítr a mlha. Myslel jsem, že v chatě na Šeráku se aspoň chvíli ohřejeme a posilníme se před zpáteční cestou - ale ouha, přivítal nás ZÁKAZ VSTUPU PSŮ (a to si říkají turistická chata !). Takže v předsíni jsme se na stojáka rozdělili o chléb se sýrem a vyšli zpátky do nepohody. Lejt už nepřestalo, cestičky se místy staly potokem, na kamenech i v blátě ujížděly nohy, no bezva. Hodinu před cílem jsme si aspoň na chvíli sedli v kapličce u Vřesové Studánky, aby si nožky odpočaly a poté jsme se na poslední 4 km vydali za zpěvu bojových písní. Dorazili jsme s vodou nejen v Milanových botách, ale i v batohu, nejvíc práce bylo ovšem s mým promáčeným a zabláceným kožichem :-)).
Naštěstí si v apartmánu můžeme podle potřeby zatopit, tak jsme celou noc všechno sušili a sušili ...

          Tam dole teď bydlíme.  

          Hele, vidíš aspoň mne ... ?