NA PRADĚD A ZPÁTKY.

Jelikož včera celý den pršelo, zajeli jsme kouknout do Karlovy Studánky, Malé Morávky a Karlova pod Pradědem. Zato dnes jsme vyšlápli na další horskou dvacítku - z ČH sedla přes  Klínovec, Malý Jezerník, Slatě a Švýcárnu až na Praděd. S převýšením skoro 500 m a pak zase zpět jsme počítali, ale že je na červené hřebenovce takový rozsah rašelinišť s dlouhými úseky po dřevěných lávkách, to nás dost překvapilo. Však jsme až ke Švýcárně nepotkali ani živáčka. Zato tam jsem se opět předvedl jako vášnivý průzkumník všech otevřených dveří  - než jeden z vycházejících návštěvníků stačil zavřít, proklouzl jsem do chaty a Milan mne chytil až v kuchyni :)).  Pak jsme venku posvačili a kromě buřta mi moc chutnala čerstvá voda z velkého skleněného popelníku :-). 

Dalších 3,5 km  na vrchol Pradědu (1.492 m n.m.) byla děsná otrava  - po asfaltce a ještě k tomu na vodítku. Hlavně ten poslední kilometr, kde přicházejí lidé z druhé strany od Ovčárny, je to jak promenáda na Václaváku. A navíc tam zrovna korzovaly školní zájezdy. Nahoře jsem ovšem byl hvězda, každému jsem se líbil a dokonce se cizí lidičky se mnou fotili u sochy Praděda :-)).

Počasí sice nebylo nic moc, na vrcholku 11°C, ale obešli jsme vysílač kolem dokola, poseděli jsme, Milan dokonce telefonoval naší Martince a pak i Jarce. No, a potom jsme se 10 km vraceli stejnou cestou zpátky a těšili se na náš apartmánek.