KUMBURK.

Vzhledem k předpovídanému zhoršení počasí jsme se včera honem ještě vydali za výhledy, a sice na Kumburk, považovaný za jednu z nejromantičtějších hradních zřícenin v Českém ráji. Když cestou lesem jsme se brodili spadaným listím, nezdálo se mi, že z toho kopečku zarostlého stromy by mohlo být něco vidět.  Nahoře jsem ale čučel :-)) .....  Šikovní fandové se tu zříceninu snaží zvelebit a pro návštěvníky vybudovali na jedné z věží vyhlídkovou plošinu. Unese prý maximálně 5 osob (Halinu Pawlovskou jen jednu), ale my tam byli sami, tudíž jsme se mohli nerušeně kochat rozhledem na všechny světové strany. Škoda, že nebylo úplně jasno, ale i tak bylo pokoukání na krásu české krajiny opravdu skvostné.

Mně to samozřejmě nestačilo, já musím zkontrolovat všechno :-).  Takže jsem Milana zatáhnul i do tmavého sklepení hradu, škrábal jsem se na pozůstatky zdí a musel se mnou obejít i náspy pod hradbami. Teprve pak jsme se vydali na zpáteční cestu, nassávali čerstvý vzduch i všechny vůně smíšeného lesa a užívali si rozmanitost barevné palety podzimu.