Vítejte na stránkách trvale pubertálního choďáka z Bažantnice


     Tak to jsem já, Zorro II., ve svém domově.

Bydlíme na samotě, uprostřed přírody plné dalších zvířátek.  Rád se s nimi potkávám, chci si pořád hrát, jsem moc zvědavý a miluji pohyb. Svému člověku jsem skoro pořád v patách, protože nesmím u ničeho chybět :-). Nejraději s ním ovšem pobíhám po našich krásných českých horách nebo šplháme po skalních městech Českého ráje, kam to máme docela blízko.

     Na těchto stránkách bychom rádi průběžně informovali nejen své přátele a známé, ale i milovníky psů ( a chodských psů zvlášť :-) ), o našem životě, o tom, co nás potrefilo, co se nám podařilo a co chystáme.

     Doufáme, že je občas navštíví také ti, s kterými už nemáme příležitost se potkávat, abychom o sobě i nadále věděli ...

     Rádi uvítáme i dosud neznámé zájemce a prostřednictvím knihy návštěv si s nimi vyměníme své dojmy a zkušenosti.

Historie plemene

Historie chodského psa sahá do 13. století, kdy na Šumavě nejdůležitější cesty, vedoucí od Domažlic do Němec, střežili od nepaměti Chodové. Psi, kteří je vždy věrně doprovázeli, museli být tvrdí, houževnatí, vysoce odolní. Vzhledem k tehdejší době nebylo povinností těchto psů jen pomáhat střežit a bránit dříve bavorsko-české pohraničí, ale byli rovněž využíváni k pastevectví, museli být schopní ve stopování při nezbytném lovu zvěře.

Jistě i každý školák zná kresby Mikoláše Alše, které doplnily román Aloise Jiráska "Psohlavci". Zejména tolik známá kresba, symbolika, vystihující Choda střežícího pozorně okolí, který má na sobě dlouhý plášť, chodský širák, v rukou čakan a majestát a u nohou sedící soustředěný pes. Rovněž symbolika psa na znaku pohraniční stráže či znaku skautské lilie - zde všude je znázorněna hlava ovčáckého psa s krátkým vztyčeným uchem a delší srstí.

C i t á t y :

  • Kdo neměl nikdy psa, neví, co je to milovati a býti milován.
  • Nic nečiní člověka lidštějším, než láska ke psům.   (Henry Fielding)
  • Historie je více naplněna příklady o věrnosti psů, než o věrnosti přátel.   (Guy de Maupassant)
  • Nikdo neocení genialitu vašich slov více, než váš pes.   (Christopher Morley)
  • Psi nejsou celým naším životem, ale díky nim je náš život úplný.   (Roger Caras)

Novinky

VÝCHODNÍ KRKONOŠE.

10.09.2013 18:17
Zřejmě v poslední hezkou neděli tohohle léta jsme předevčírem nahonem vyjeli do Pece pod Sněžkou, neboť v Kerkonoších jsem ještě nebyl ... Z parkoviště Zelený Potok stoupáme mezi množstvím parádních penzionů a nad Vysokou Stráží (jak přiléhavé) opouštíme Pec a vstupujeme do Krakonošova...

PROČ BYCHOM SE BÁLI .....

22.08.2013 23:39
Tak jsme si dnes (ve čtvrtek) vyšlápli do Prachovských skal. Milan se bláhově domníval, že tam snad ve všední den nebude až tolik lidí, ale už první pohled na přeplněná parkoviště ho opravdu, ale opravdu zklamal. Rodiny, zájezdy, páry, pejskaři, různorodé skupiny Čechů, Poláků, Britů, Němců,...

ŠTĚPÁNKA.

17.08.2013 15:04
Tento víkend se na vrchu Hvězda nad Příchovicemi konají oslavy jedné z nejkrásnějších českých rozhleden, známé pod jménem Štěpánka. Kamenná věž vysoká 24 m byla slavnostně otevřena 14.8.1892, takže letos je jí 121 roků a pořád je stejně pěkná :-). To jsme se přesvědčili při...

SKALNÍ GALERIE.

14.08.2013 14:45
V pondělí 12.8. jsme si zajeli do lázní Sedmihorek a vydali se odtud na další "českorajský" výlet. Ze Skalního města jsme prolezli Myší dírou (no, to bylo něco pro mne :-)) k zámku Hrubá Skála a potěšili se krásným výhledem z jeho 2. nádvoří. Jen mi bylo divné, že místo rytířů na koních se všude...

ÚDOLÍM PLAKÁNKU.

29.06.2013 18:21
Dnešní hezkou sobotu jsme strávili v Českém ráji. Zajeli jsme na Sobotecko do obce Podkost, odkud pocházel můj předchůdce Zorro I., okoukli jsme ze všech stran i z nádvoří impozantní hrad Kost a pak jsme se vydali údolím Plakánku. Leckde byly spadlé stromy a blátivé cesty, takže když mě Milan na...
<< 5 | 6 | 7 | 8 | 9 >>